Angrešt žlutý 'Hinnonmäki Gul' (Ribes uva-crispa 'Hinnonmäki Gul') je žlutoplodá odrůda finského původu, v prodeji vedená také pod názvy 'Hinnonmäki Gelb' nebo Hinnonmäki žlutý. Patří do skupiny odrůd pojmenovaných po finské šlechtitelské lokalitě, které spojuje vysoká odolnost k mrazu a dobrý zdravotní stav.
Rostlina je pravokořenná a roste jako středně silný, vzpřímený keř dosahující zhruba jednoho metru až metru a půl výšky. Výhony jsou trnité, což je u angreštu obvyklé a při sklizni to vyžaduje rukavice.
Plody jsou středně velké až velké, oválné, se žlutou až žlutozelenou tenkou slupkou bez ojínění a bez výraznějšího ochmýření. Dužnina je šťavnatá, sladká s jemnou kyselinkou a s výrazným aroma, které bývá popisováno jako meruňkové; z hlediska chuti patří žluté odrůdy angreštu ke špičce pro přímý konzum. Tenká slupka je zároveň nevýhodou pro přepravu a při přezrání plody praskají.
Zrání je středně rané a připadá zhruba na polovinu července, sklizeň pokračuje do srpna. Plody dozrávají postupně, takže sbírat se dá na několikrát. Odrůda je samosprašná, k dobré úrodě tedy stačí jediný keř.
Mrazuvzdornost je plná a odrůda snáší i drsné polohy, což vyplývá z jejího severského původu; z tohoto důvodu se hinnonmäkiské odrůdy doporučují do horských a podhorských oblastí, kde jiné angrešty vymrzají. Zdravotní stav je dobrý, odolnost proti padlí americkému angreštovému je vysoká.
Stanoviště vyhovuje slunné až polostinné, s propustnou, humózní a přiměřeně vlhkou půdou bez zamokření. Kořeny jsou mělké, pod keřem se proto nekope, ale mulčuje. Zálivka v době nalévání plodů se přímo projeví na jejich velikosti; při suchu zůstávají drobné a slupka tvrdne.
Řez se provádí před rašením. Angrešt plodí nejlépe na dvouletém až čtyřletém dřevě, ročně se odeberou dva až tři nejstarší výhony u země a ponechá se stejný počet mladých; keř má nést zhruba osm až dvanáct výhonů různého stáří. Prosvětlení vnitřku keře snižuje tlak houbových chorob a usnadňuje sklizeň mezi trny.
Plody se hodí především k čerstvému konzumu, dále na kompoty, rosoly, džemy, ovocná vína a mražení. Nezralé zelené plody se sklízejí na koláče a kompoty, kde je požadována vyšší kyselost.
Hinnonmäki Gul je odrůda pro chladnější polohy a pro pěstitele, kterému jde o chuť plodu.
Skupina odrůd Hinnonmäki pochází z Finska a nese jméno podle lokality, kde působila finská zahradnická výzkumná stanice; ve finštině znamená mäki kopec, takže název lze přeložit zhruba jako Hinnonův kopec. Finské šlechtění drobného ovoce se soustředilo na odolnost proti mrazu a na krátkou vegetační dobu, protože tamní podmínky jsou pro angrešt hraniční. Právě tato vlastnost udělala z hinnonmäkiských odrůd běžnou nabídku ve střední Evropě, kde je pěstitelé volí do vyšších poloh. Barevné varianty se rozlišují přídomky podle barvy plodu: Gul či Gelb pro žlutou, Rot pro červenou a Grön pro zelenou.