Angrešt červený 'Rolonda' (Ribes uva-crispa 'Rolonda') vznikla v Max-Planckově ústavu v Köln-Vogelsang, kde ji Dr. Rudolf Bauer vybral z volného opylení staré odrůdy 'London'; vznik se datuje kolem roku 1987 a český katalog uvádí registraci v roce 2001. Z německých angreštů v nabídce je to jediná odrůda s doloženým rodičem i jménem šlechtitele. Její místo v sortimentu určuje doba zrání: plody dozrávají od konce července do začátku srpna, tedy jako poslední z červených angreštů, zhruba tři až čtyři týdny po 'Remarce' z téže šlechtitelské řady a měsíc po 'Niesluchowském'. Jeden český e-shop ji označuje za středně ranou, německé prameny se ale shodují na pozdním termínu a jim dává přednost i tento popis.
Plod je tmavě vínově červený až černofialový, tvarem eliptický až obvejčitý, švýcarský pramen jej popisuje jako hruškovitý. Velikost je sporná, švýcarský pramen uvádí střední, německá školka velkou; hmotnost v gramech chybí. Slupka je chlupatá, pokrytá jemným chmýřím, což je u pozdní odrůdy nevýhoda: plod ve vlhkém srpnu hůř osychá a hůř se myje. Chuť je kyselá a výrazně aromatická. 'Rolonda' tak stojí na opačném konci červené skupiny než sladká 'Remarka' nebo dezertní 'Krasnoslavjanskij'; její místo je v kuchyni, na rosol, kompot a omáčky, kde kyselina a aroma drží, a na přímý konzum jen pro ty, kdo mají rádi angrešt navinulý. Český katalog ji uvádí pro přímý konzum i zpracování.
Keř roste vzpřímeně a široce, se střední bujností; německá školka uvádí 120 až 150 cm výšky a 100 až 150 cm šířky, údaj je však z prodejní karty. Švýcarská organizace pro zachování starých odrůd ji doporučuje i do volně rostoucího živého plotu, k čemuž přispívá řídké a slabé otrnění, které keř nedělá nepřístupným. Výnos je podle německé školky vysoký a nastupuje brzy po výsadbě; český katalog výnos neuvádí.
Odolnost k americkému padlí je vysoká, doložená třemi nezávislými prameny včetně pokusu v Kasselu, kde v roce 1994 zůstala do konce července bez napadení. U pozdní odrůdy to má zvláštní váhu: plody visí na keři v době, kdy padlí v sezoně vrcholí, a odrůda náchylná by v srpnu neměla co sklízet. Proti pozdní 'Achilles', která je k padlí silně náchylná, je to hlavní argument; proti pozdnímu 'Spinefree' nabízí 'Rolonda' kyselejší a aromatičtější plod a jasně doložený původ.
Co není doloženo: sprašnost, doba květu, chování při pozdních mrazících, mrazuvzdornost dřeva a odolnost k antraknóze. Pozdní zrání s sebou nese ještě dvě praktické věci: plody visí na keři v době, kdy se ptáci v zahradě stahují k poslednímu drobnému ovoci, a srpnové deště mohou chlupatou bobuli poškodit; síť nebo sklizeň v několika průchodech jsou na místě.
Rodičovskou odrůdou je 'London', z jejíhož volného opylení Bauer semenáč vybral; jméno 'Rolonda' na rodiče zřejmě odkazuje. Zadání okruhu ji řadilo do Pillnitz, český katalog i švýcarský pramen shodně uvádějí Köln-Vogelsang, a tomu odpovídá i tento popis. Registrace z roku 2001 je zápis do odrůdové listiny, ne odrůdové právo; údaj o mrazuvzdornosti z jedné prodejní karty se do popisu nepřebírá. Odrůdu vede ve svém seznamu švýcarská organizace ProSpecieRara a jeden český e-shop ji v rozporu s německými prameny prodává jako středně ranou.