Angrešt černý 'Neguš' (Ribes uva-crispa 'Neguš') je odrůda, která na první pohled poruší všechno, co si člověk pod angreštem představí: plody nejsou zelené kuličky, ale drobné tmavé hruštičky s červenofialovou až černou slupkou. Tenká slupka kryje jemnou, sladkou a šťavnatou dužninu s překvapivým borůvkovým aroma a velmi drobnými semeny.
Plody jsou oválného až kapkovitého tvaru, do dvou a půl centimetru, a dozrávají pozdně – od poloviny července do první srpnové dekády podle polohy. Zralost prozradí plné vybarvení do temna; tehdy je dužnina nejsladší a aroma nejvýraznější. Odrůda je samosprašná.
Výnos je velmi dobrý: z dospělého keře se sklízí až sedm či osm kilogramů bobulí. Keř je nenáročný, vhodný do všech pěstitelských oblastí, velmi odolný vůči americkému padlí angreštovému a mrazuvzdorný do minus dvaceti pěti stupňů – zimní ochranu tedy nepotřebuje ani v drsnějších polohách.
Stanoviště vyhovuje slunné až polostinné; tmavé plody na prudkém jižním slunci netrpí úpalem tolik jako světlé odrůdy, plné světlo ale prohlubuje jejich aroma. Půda má být humózní, živná a rovnoměrně vlhká. Angrešt koření mělce, proto se osvědčuje trvalý mulč z kompostu či posečené trávy a zálivka v době nalévání bobulí; jarní přihnojení podpoří velikost plodů.
Řez udržuje keř vzdušný a plodný: po sklizni nebo v předjaří se u země odstraní nejstarší větve a ponechá se osm až deset výhonů různého stáří – angrešt plodí nejlépe na dvou- až tříletém dřevě.
Tmavé plody se před sklizní kontrolují na plné vybarvení – teprve zcela černé bobule mají plné borůvkové aroma. Od května je vhodné hlídat rub listů kvůli housenicím pilatek. Ptáci považují tmavé bobule za samozřejmou kořist, síť je proto v době zrání nezbytná. Na víno se plody lisují plně zralé a šťáva se nechává prokvasit s minimem zásahů; na džemy a kompoty se češou o několik dní dříve, dokud drží tvar.
V kuchyni je 'Neguš' mnohostranný: bobule chutnají čerstvé, dávají tmavé kompoty a džemy s borůvkovým tónem a tradičně se z nich vyrábí i domácí víno, které barvou i chutí připomíná lehké červené. Pro pěstitele hledajícího neobvyklé ovoce s příběhem, jistým výnosem a nulovými nároky na ochranu je černý 'Neguš' objevem, který na zahradě nemá konkurenci.
Odrůda pochází z východoevropského šlechtění a v ruskojazyčné literatuře vystupuje jako Černyj Negus, černý negus. Negus je starý titul etiopských císařů – jméno tedy s nadsázkou korunuje nejtmavší plod angreštového sortimentu titulem vládce černé barvy. Tmavoplodé angrešty vznikaly ve dvacátém století křížením s odolnými americkými druhy, které vnesly do sortimentu tmavá barviva, otužilost i odolnost k padlí; 'Neguš' z této linie zdědil všechny přednosti a přidal nezaměnitelný hruškovitý tvar bobulí.