Albízie růžová 'Summer Chocolate' (Albizia julibrissin 'Summer Chocolate') je opadavý listnatý strom z čeledi bobovitých, vyšlechtěný pro barvu listů. Zatímco základní druh má olistění světle zelené, tento kultivar je má tmavě purpurové až téměř černočervené. Jde o japonský výběr, chráněný americkým rostlinným patentem.
Koruna je široce rozložitá, zploštělá, často vícekmenná, s vodorovně nasazenými větvemi a zřetelně vrstevnatou stavbou. Kmen bývá krátký a nakloněný, kůra hladká a šedozelená, u starších jedinců jemně brázditá. Habitus připomíná slunečník a je u albízií natolik typický, že se s ním v zahradní kompozici počítá jako s hlavním prvkem. Větvení je řídké a vějířovité, koruna proto působí lehce a nevrhá hustý stín.
Listy jsou dvakrát sudozpeřené, dvacet až čtyřicet centimetrů dlouhé, složené z deseti až pětadvaceti párů lístků prvního řádu, na nichž sedí desítky drobných lístečků. Rašení je bronzově zelené, plná čokoládově purpurová barva nastupuje během několika týdnů a drží i v horku a vlhku. Lístečky se za soumraku a při dešti skládají k sobě, takže se koruna k večeru viditelně uzavírá. Tento pohyb řídí změny tlaku v kloubcích u báze lístečků a opakuje se každý den.
Kvetení připadá na červenec a srpen, u mladých stromů někdy až na srpen a září. Květy tvoří polokulovité hlávky složené z dlouhých nitkovitých tyčinek; korunní lístky jsou nenápadné. Barva je růžová až karmínová a na tmavém listu působí kontrastně. Květy voní slabě sladce a přitahují včely, čmeláky i motýly.
Po odkvětu dozrávají ploché lusky deset až patnáct centimetrů dlouhé, zpočátku zelené, později slámově hnědé. Vytrvávají na stromě do zimy a v holé koruně jsou nápadné. U kultivaru 'Summer Chocolate' bývá nasazení plodů slabší než u semenáčů základního druhu. Za suchých a větrných zim lusky praskají a semena se rozsypou pod strom; v našich podmínkách však semenáče vzcházejí jen výjimečně.
Rašení je pozdní — dřevina se probouzí až v květnu, kdy jsou ostatní stromy dávno olistěné. Podzimní zbarvení není výrazné, listy opadávají brzy, často po prvním silnějším mrazu, a zůstává grafická silueta vodorovných větví. Bezlisté období je proto dlouhé a je nutné s ním v kompozici počítat.
Stanoviště vyžaduje plné slunce a teplo; v polostínu list vybledne do olivově zelené a habitus se protahuje. Půda má být propustná, spíše lehčí, chudší až středně živná; dřevina snáší i písčité a mírně zásadité substráty. Po zakořenění je odolná suchu a městskému prostředí, netoleruje však těžké zamokřené půdy. Mrazuvzdornost je omezená, zóna 6, přibližně minus patnáct stupňů Celsia.
Vzrůst je v mládí rychlý a později se zpomaluje. Konečná výška ve středoevropských podmínkách bývá čtyři až šest metrů, šířka koruny je zpravidla větší než výška a dosahuje pěti až sedmi metrů. V drsnějších polohách zůstává strom nižší a chová se spíše jako vysoký vícekmenný keř, který po zimním namrznutí obráží od báze.
V zahradě se používá jako solitéra na trávníku, jako stínicí strom nad terasou nebo posezením a jako dominanta menší zahrady. Řídká koruna propouští dost světla, takže pod ní lze pěstovat trvalky. Tmavý list se dobře kombinuje se stříbrošedým a světle zeleným olistěním a se žlutými nebo bílými květy. Vhodná je i výsadba do velkých nádob v chráněných městských dvorech. V malých zahradách se strom často vede jako vícekmen s korunou nasazenou nízko, aby byla struktura vodorovných větví patrná už ze zahradního posezení.
Rodové jméno Albizia připomíná florentského šlechtice Filippa degli Albizzi, který dřevinu roku 1749 přivezl z Konstantinopole do Itálie, odkud se rozšířila po jižní Evropě. Druhové jméno julibrissin vychází z perského gul-i abrisham, tedy hedvábný květ, a odkazuje na jemné nitkovité tyčinky. Kultivar 'Summer Chocolate' našel v roce 1990 Masato Yokoi jako semenáč ve výsadbě albízií v japonském městě Kawaguchi. Americký rostlinný patent číslo 13 822 na něj byl udělen v roce 2003. Obchodní jméno popisuje barvu listů, která na rozdíl od mnoha jiných tmavolistých dřevin vydrží celé léto.